Památník obětem holocaustu z Proseče Podnět k postavení památníku obětem Holocaustu z města Proseč vyšel na přelomu roku 2012 a 2013 z jednání rady města. V Proseči jsou podobně jako ve většině měst a obcí České republiky pomníky obětem obou světových válek, jejichž památka je pravidelně připomínána, v místní části Paseky je architektonicky zajímavý pomník obětem protinacistického odboje (Gen. Svatoň a kpt. Soška), na hřbitovech jsou hroby obětí druhé světové války související s partyzánským hnutím zdejšího kraje. Památník určený více než třiceti občanům našeho městečka židovského původu, kteří se až na jednu výjimku stali obětmi nacistické genocidy, v Proseči dosud není. Myšlenka projektu vznikla na základě udělení Čestného občanství Proseče pro členy rodiny Fleischmannových. Město Proseč udělilo 28. února 2012 in memoriam Čestné občanství města Proseč Rudolfu Fleischmannovi, jako zvláštní projev uznání za záslužný čin, kterým bylo iniciování udělení domovského práva pro německé spisovatele Thomase Manna, Heinricha Manna a jejich rodiny. Čestné občanství získaly také jeho dcery Lady Milena Grenfell-Baines a Eva Paddock za mimořádné celoživotní úspěchy, především za šíření dobrého jména naší země v zahraničí, charitativní činnosti a zásluhy na zveřejnění hrdinského činu Sira Nicholase Wintona. Milena je jedním z nejznámějších Wintonových dětí, stále udržuje kontakty se všemi dosud žijícími „dětmi“ Sira Nicholase Wintona. Má velkou zásluhu na setkání těchto „dětí“ v Anglii a později také v Praze. Obě spoluorganizovaly cestu historického Wintonova vlaku z Prahy do Londýna. Současně s touto rodinou chceme připomenout i ostatní židovské rodiny: Kosinerovi, Kopperlovi, kteří založili první dýmkařskou manufakturu a později továrnu na dýmky.
Autorkou návrhu památníku pro Proseč je sochařka Dagmar Šubrtová, absolventka pražské UMPRUM a dlouholetá pedagožka, působící na této škole v Atelieru Kurta Gebauera. Autorka byla oslovena s ohledem na její zkušenosti s navrhováním a realizací uměleckých děl pro veřejný prostor. Marek Rejent si vzal na starost realizaci celého díla, kovářské práce vykonal Zdeněk Háněl ze Zderaze.
PAMÁTNÍK VE TVARU KEŘE Hořící keř, který není ohněm pohlcen, je symbolem židovského národa. Tímto způsobem je rabíny vykládán biblický text z Druhé knihy Mojžíšovi: "... viděl, že ten keř plane ohněm, a přesto ten keř není tím ohněm stráven." (třetí kapitola, druhý verš v překladu rabína Efraima Sidona). Zdánlivé nadužití slova "keř" v tomto verši na něj klade zvláštní důraz a je vykládáno právě tak, že hořící keř, který neshoří je obrazem toho, že nepřátelé nebudou moci zničit Izrael (viz rabínský komentář Exodus raba 2,5). /Lukáš Klíma/ Na vybraném místě v parčíku pod starou evangelickou školou je umístěn stylizovaný ocelový ohořelý keř, který symbolizuje osud židovských občanů, obecně to lze přenést na genocidu jednoho lidského rodu, jehož strukturu keř svým tvarem symbolizuje. Tento keř opět obráží v podobě několika drobných bronzových lístků.
Na konstrukci pomníku jsou použity komponenty svařené z ocelové kulatiny, které jsou prostorově poskládány a tvoří stylizovaný keř, jehož podoba je doplněna několika kovanými a barevně
